Vyhledat v textu
Historie
Autorem návrhu znaku obce/města Štěpánov je heraldik Jiří Louda.
Stanislav Vaněk - výtvarný odkaz heraldika Jiřího Loudy je kompletní
Hanácká obec Štěpánov je celek tvořený z místních částí (obcí, osad) Benátky, Březce, Moravská Huzová, Stádlo a Štěpánov.
BENÁTKY
Nebyly nikdy v minulosti samostatnou obcí. Prvou zmínku o Benátkách najdeme v listině potvrzující nástupnictví po Petru Šternberkovi sepsané v roce 1397. Od samého počátku existence sdílely Benátky svůj osud s Moravskou Huzovou, spolu s ní byly součástí šternberského panství. V roce 1409 byly Benátky podřízeny soudní pravomoci městského soudu ve Šternberku a začleněny do obvodu mílového práva města. Z roku 1412 pochází prvá písemná zmínka o mlýnu v Benátkách. Z let 1671 až 1674 je zachováno pět listin týkajících se Benátek a Dolního Štěpánova, a to o záplavách způsobených řekou Oskavou. Od roku 1850 byly Benátky osadou Moravské Huzové. V roce 1885 byla zrušena hospodářská autonomie Benátek, ty byly těsněji spojeny s Mor. Huzovou. Při regulaci řeky Moravy byl v roce 1912 vodní mlýn v Benátkách převeden na motorový pohon. Osada Benátky byla elektrifikována v roce 1935. V roce 1945 byly Benátky vážně poškozeny v průběhu osvobozovacích bojů. V roce 1956 bylo v Benátkách ustaveno Jednotné zemědělské družstvo. To bylo v roce 1961 sloučeno s JZD Mor. Huzová, v roce 1974 s JZD Hnojice a od roku 1978 začleněno do JZD ve Štěpánově. Od 1. ledna 1974 jsou Benátky "základní sídelní jednotkou obce Štěpánov". V roce 1994 byla dokončena plynofikace Benátek. Historie Benátek je zpracována v knize Paměti obcí Moravská Huzová, Benátky a Stádlo, autor Miroslav Koudela, Nakladatelství DANAL 1999. Benátky nemají znak ani pečeť, pro potřeby oslav 600 let Benátek byl vytvořen emblém.
BŘEZCE
Ve svazku Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae (CDM V, č.54) je šternberská listina z roku 1276 s údajem o vesnici Bresci. O pravosti prvé písemné zmínky o obci Březce v uvedeném roce není mezi historiky žádný spor. V 16. století se obec nazývala Březová, v 17. stol. Březce, od 18. století Břest. Vrchností Březců byl vždy klášter Hradisko. Od roku 1850 tvořila ves samostatnou obec, patřící trvale k okresu olomouckému. Od 1. července 1960 jsou Březce základní sídelní jednotkou i částí obce Štěpánov. V roce 1994 byla dokončena plynofikace obce. Březce byly odedávna přifařeny a také přiškoleny k obci Štěpánov. Březce mají bohatý archiv ze své minulosti, ten bohužel nebyl dosud literárně zpracován. Ves postupně pečetila dvěma pečetidly. Otisk staršího s letopočtem 1700 se dochoval na listině z roku 1749, otisk jiného s letopočtem 1785 na listině z roku 1787. Na obou pečetích je zobrazen sv. Vavřinec, patron farního štěpánovského kostela.
MORAVSKÁ HUZOVÁ
Poblíž Moravské Huzové bylo v letech 1924-1925 odkryto rozsáhlé popelnicové pohřebiště. Tam byl nalezen i pazourkový úštip z mladšího období starší doby kamenné, které je vymezováno přibližně 40 000 až 8 000 lety před Kristem. O samotné obci je prvá písemná zmínka v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141. V listině z roku 1239 je ves nazývána Huzow, později Husovia (1373) či Huzowa (1379). Ves patřila původně moravskému markraběti, ten ji r. 1239 věnoval nižšímu šlechtici, poté patřila zřejmě zemanům, od r. 1397 se stala součástí šternberského panství až do zrušení poddanství v roce 1848. V roce 1409 máme prvou písemnou zmínku o Dědince, která byla vždy součástí Moravské Huzové. Z roku 1417 pochází první písemná zpráva o huzovském rychtáři (Holík). Kaple zasvěcená sv. Florianu byla postavena v roce 1746 a v roce 1788 rozšířena na filiální kostel hnojické farnosti. V roce 1789 byl zřízen obecní hřbitov, z roku 1815 pochází nejstarší doklad o existenci školy. Od r. 1850 byla Mor. Huzová samosprávnou obcí politického i soudního okresu Šternberk. V roce 1864 byla dokončena novostavba obecné školy, v roce 1879 založen nejstarší spolek pod jménem Jaroslav. V roce 1886 postavena farní budova a od roku 1890 měla Mor. Huzová samostatnou farnost. Nejznámějším huzovským knězem byl ThDr. František Tomášek, pozdější kardinál a pražský arcibiskup. Ten v Mor. Huzové působil v letech 1954 - 1965. V roce 1916 byla obec elektrifikována. V roce 1921 byl založen Sokol, o rok později Sbor dobrovolných hasičů. V roce 1938 byla obec přechodně okupována německým vojskem. Jednotné zemědělské družstvo bylo založeno v roce 1955, v roce 1961 se sloučilo s JZD Benátky a JZD Stádlo, k dalšímu sloučení do JZD Hnojice došlo v roce 1974 a následně do JZD Štěpánov v roce 1978. Od 1. ledna 1974 byla Moravská Huzová základní sídelní jednotkou a částí obce Štěpánov. V roce 1988 byla uzavřena huzovská škola, v roce 1994 byla dokončena plynofikace obce. Pečeť Moravské Huzové pochází z roku 1749, po roce 1900 ale obec používá jen razítko s vyobrazením pluhu, zkřížených hrábí a kosy. O historii Moravské Huzové napsal dr. Miroslav Koudela Paměti obce Moravská Huzová, Benátky a Stádlo. Knihu vydalo Nakladatelství DANAL v roce 1999.
STÁDLO
První písemná zmínka o Stádle, jako vsi příslušející k farnímu kostelu ve Šternberku a k šternberskému panství je z roku 1296. V roce 1371 daroval Albrecht II. ze Šternberka ves Stádlo se dvorem a mlýnem augustiniánskému klášteru ve Šternberku. Klášter augustiniánů sepsal se svými poddanými ve Stádle smlouvu o jejich poddanských povinnostech v roce 1481. V roce 1512 se Stádlo opět stává součástí šternberského panství. V roce 1911 byla otevřena německá obecná škola. Ta byla zrušena v roce 1919 a v její budově byla umístěna česká menšinová obecná škola. V roce 1919 ztrácí Stádlo postavení samostatné obce a je připojeno k Moravské Huzové, v roce 1922 ztrácí statut osady a je pouze částí obce. Místní odbor Národní jednoty byl ve Stádle ustaven v roce 1924. Stádlo bylo v roce 1938 připojeno k Německu a bylo do roku 1945 samostatnou obcí venkovského okresu Šternberk. V roce 1945 bylo znovu připojeno k Moravské Huzové a většina německých obyvatel byla v roce 1946 odsunuta. Obecná škola byla ve Stádle definitivně uzavřena v roce 1947. Jednotné zemědělské družstvo bylo založeno v roce 1956, v roce 1961 připojeno k Moravské Huzové, v roce 1974 k JZD v Hnojicích a od roku 1978 k JZD Štěpánov. Moravská Huzová s Benátkami a Stádlem byly k 1. 1. 1974 připojeny ke Štěpánovu, Stádlo se stalo základní sídelní jednotkou obce Štěpánov. Pečeť Stádla pochází z 18. století, pečetním znamením byl pecen chleba. V razítkách používaných po roce 1850 jsou pečetním znamením dvě ryby. Historie Stádla je zpracována v knize Paměti obcí Moravská Huzová, Benátky a Stádlo z roku 1999. Autorem je Miroslav Koudela.
ŠTĚPÁNOV
Štěpánov je jednou z největších a nejvýznamnějších hanáckých vesnic. Prvá písemná zmínka o obci je v donační listině krále Přemysla Otakara I. z roku 1201, další listinou z roku 1267 král Přemysl Otakar II. donační dokument potvrdil. K rozšíření vsi došlo na základě souhlasu s rozšířením obce listinou z roku 1273. Z roku 1455 pochází první zmínka o štěpánovské faře, z roku 1681 je nejstarší zmínka o štěpánovské škole. Ve Štěpánově je farní kostel sv. Vavřince, který byl dobudován v roce 1787, kostel sv. Barbory "Na hutích" pocházející z roku 1875 a pravoslavný chrám sv. Prokopa Sázavského z r. 1928. První školní budova byla postavena v roce 1786, německá obecná škola byla otevřena v roce 1856. Nové budovy pro českou a německou obecnou školu byly postaveny v roce 1890 a pro měšťanskou školu v roce 1911. Nový školní pavilon Základní školy byl dokončen v roce 1988. Štěpánov leží na trati Olomouc - Praha, která je v provozu od roku 1845. V letech 1844 - 1932 byly v provozu štěpánovské železárny, jeden z největších průmyslových podniků své doby na Moravě. Poštovní úřad byl otevřen v roce 1852. Roku 1901 bylo ustaveno Rolnické mlékařské družstvo. Živnostenská záložna, první velký český peněžní ústav na Šternbersku, byla založena roku 1907. Regulace řeky Oskavy byla zahájena roku 1912 a dokončena o deset let později. Obec byla elektrifikována v roce 1917. Nejstarší český spolek Beseda (od roku 1883 Občanská beseda) byl založen roku 1864, roku 1888 založen čtenářský spolek Jaroslav. Oba spolky sloučeny 1908 do místního odboru Národní jednoty pro východní Moravu. Roku 1907 založen Sokol a roku 1924 postavena Sokolovna. Dělnický dům byl postaven roku 1927. Pod názvem Ze Štěpánova vyšlo v roce 1967 první číslo místních novin. Jednotné zemědělské družstvo bylo založeno v roce 1956, v roce 1961 se sloučilo s JZD Březce, v roce 1974 s JZD Liboš a v roce 1978 s JZD Hnojice a JZD Horka nad Moravou. V letech 1989 - 1994 byla provedena plynofikace obce. Roku 1995 zahájena příprava výstavby kanalizace, vodovodu a čistírny odpadních vod. V roce 1918 byl Štěpánov sídlem okresního úřadu pro správu českého Šternberska a Okresního národního výboru pro soudní okres Šternberk. V roce 1938 přechodně sídlil ve Štěpánově šternberský okresní úřad. V témže roce byl v areálu železáren internační tábor pro prominentní henleinovce. Od 1. září 1939 byl ve stejném objektu internační tábor pro zatčené v rámci akce Albrecht. V letech 1945 - 1946 se areál železáren využíval pro internační tábor Němců v souvislosti s jejich pracovním začleněním a později odsunem. Od roku 1949 patří Štěpánov do okresu Olomouc (předtím okres Šternberk). Ke dni 1. července 1960 se slučují obce Štěpánov a Březce, Březce se stávají částí obce a základní sídelní jednotkou. K 1. lednu 1974 se ke Štěpánovu připojuje Moravská Huzová jako část obce se základními sídelními jednotkami Benátky, Moravská Huzová a Stádlo a dále Liboš jako část obce se základními sídelními jednotkami Jílkov, Krnov a Liboš. Ke dni 31. 12. 1990 se Liboš se základními sídelními jednotkami Jílkov, Krnov a Liboš stává samostatnou obcí. Obecní pečeti jsou zachovány v otiscích z let 1749 a 1787. V jejich pečetním poli je postava sv. Vavřince držícího v levé ruce rožeň a v pravé ruce palmovou ratolest. Od roku 1997 má obec svůj znak a prapor. Základem obou je žluté pole, představující hanácké lány, lemované modrým okrajem, představujícím řeky Moravu a Oskavu. Přes žluté pole jsou dva kosmé černé pruhy - ty představují slávu štěpánovských železáren a konečně i železnici. Vždyť jsou vedeny od jihovýchodu k severozápadu, stejně jako železniční trať Olomouc - Praha. Na obecním znaku jsou oproti praporu kosmé pruhy ještě přeloženy červenou berlou, což vyjadřuje staletou poddanost obce klášteru Hradisko (od založení obce až do roku 1787). Z dějin obce bylo vydáno několik publikací. Brožura Štěpánov sobě má 32 stran, připravil ji Jaroslav Lýsek a byla vydána nákladem Odboru Národní jednoty ve Štěpánově v roce 1911. Odbor Národní jednoty také vydal knihu Jana Zlámala Štěpánov a to v roce 1928. Má 187 stran, několik vyobrazení v textu a připojený letecký snímek části obce. Poplatná době je brožura Jaroslava Kanyzy 700 let Štěpánova, kterou vydal MNV Štěpánov v roce 1973. Má 76 stran a 8 stran fotografií. Vlastivědné muzeum vydalo v roce 1996 brožuru Jiřího Kráčmara Rok na dědině - Štěpánov. Má 28 stran a několik vyobrazení v textu. Nákladem Obce Štěpánov ve spolupráci s Okresním úřadem a Nakladatelstvím DANAL vyšly v roce 1997 Paměti obce Štěpánova. Jejich autory jsou Miroslav Koudela a Jiří Kráčmar. Kniha má 96 stran a 20 fotografií. K výročí 800 let o prvé písemné zmínce o obci byl vydán sborník článků pod názvem Štěpánov 2001. V roce 2005 byl vydán obcí nakladatelstvím Danal Sborník 2005 s hlavním zaměřením na rolnické usedlosti ve Štěpánově.
V červenci roku 2017 získal Štěpánov status města.
Brožury ke stažení:
ANTEE s.r.o. - Tvorba webových stránek, Redakční systém IPO